Říct pravdu rozhodně JE osvobozující. Koneckonců o tom nebyl pochyb. Nejlepší situace nastávají, když ten druhý vlastně už pravdu zná, to pak něco řeknete ne proto, že si to zaslouží on, ale spíš proto, že si to zasloužíte vy. Je to takový ten pocit - už nemusím nic dělat, nemusím se nijak rozhodovat, celý osud leží v rukou někoho jiného. A konec, ať bude jakýkoliv, bude vlastně dobrý. Protože to nebudou další měsíce čekání, ale opravdový konec. Pokud jste takoví lidé, kteří jsou ochotni to připustit a připustit také to, že je to dobře a že by se to tak skutečně mělo nechat.
A mně se ulevilo. Obrovsky. Nebudu dál bojovat, stejně jsem nebojovala s nikým, jen s mou vlastní hlavou a to za to nestojí. Mám pocit, že dnes je ten den, kdy je třeba odhodit pýchu a jít dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat