... A vítr do plachet! Brzy sem popíšu úplně všechno, co se za těch pět let přihodilo. No, spíš sem nepopíšu vůbec nic, ale napadlo mě, že by bylo zajímavé začít s pokračováním a vrátit se "na jednu loď".
A proč vůbec tenhle název blogu? Kdysi jsme si v rozervanosti pubertálních let psaly s kamarádkou v době vyučování (jak jinak) o nějakých mužských a dalších starostech (ale ty největší se vždycky týkaly chlapů)... Já něco napsala a ona na to: "Jak je vidět, jsme s Markétkou na jedné lodi. Bohužel pro nás, nikde nekotví. Zmítáme se v bouři a vlnách a nemáme možnost úniku."
No a mě to zaujalo i po těch letech. Je pravda, že loď opravdu nikde nekotví, ale naštěstí jsem teď v těch klidných vodách. Zpátky do doby puberty bych se nechtěla vrátit ani za nic!
A brzy o něčem zajímavějším...
Žádné komentáře:
Okomentovat