Hurá do Kutné hory!

Tenhle výlet se povedl. Omlouvám se tímto Padmé a částečně Tarkish, které se mnou tentokrát stejný názor asi nesdílejí, ale mně se tam prostě líbilo a vy dvě si napište na blogy co uznáte za vhodné:-).
Bylo nás nakonec sedm (svou přítomností nás nepoctil Fis, kterému bych ráda vzkázala, že o hodně přišel). Skupinku nebudu vypočítávat, podívejte se sami:

Převaha SG fandomu byla patrná, mělo to některé své nevýhody, ale radši budu mlčet nebo mě odtamtud vyhodí:-). Skupinku SG doplňovaly Tarkish a Padmé (až teď mě napadají souvislosti mezi fandomem StarGate a oblibou geocachingu!) a pár mravenců, které jsme posbírali cestou (především při přestávce mezi počítáním komínů).
Keší jsme našli sedm (což by teoreticky ukazovalo na jednu cache na člověka a dokonce i ta osmá - nenalezená - by mohla být, kdyby přijel Fis!), musím říct, že mě pak pěkně bolely nohy, když jsem přijela domů!

Jaké kešky to byly, se můžete podívat v mém profilu. Vesměs byly na moc pěkných místech (asi nejmíň se mi líbila ta micro někde u té školy - však víte která). Nejhezčí byla asi tahle. To už Padmé s Tarkish vzdaly jak pátrání, tak i doprovod, a seděly na lavičce na náměstí.

Před první keší ale byly ještě obě čilé (skoro) stejně, jako my:-).
Bylo zrovna docela hezky, ačkoliv předtím chvilku pršelo, naštěstí se to pak vyčasilo úplně. Na začátku to vypadalo nějak takhle: (zamykání auta, žhavení GPS a psychická příprava:-))

Druhá cache byla hlavně ve znamení klobás, kterou si dali snad všichni krom mě (fakt mi nebylo dobře). Ani nevím úplně přesně, kde byla keš uložená (někde mezi břízami:-)). Našel ji Jarmom.
A tady je Torchwood v akci:-):

Při hledání další kešky byl problém s mudly, tak se Šnorchl tvářil vrcholně nenápadně a všichni si z něj sborově dělali legraci:-). Seděli jsme pak na příjemném místě v parku, odkud je pořízená ta úvodní společná fotka.

Další cache byly městské, jedna ta micro u školy, další v "zapomenutých uličkách", která se mi líbila o poznání víc. Pak už taky bylo hezky, na déšť to definitivně nevypadalo a mně už nebylo tak špatně jako ráno, takže jsem si to začala mnohem víc užívat:-).
Za zmínku určitě stojí návštěva kostnice. Ještě nikdy jsem v kostnici nebyla! (Plánuju brzy článek: Jak geocaching podporuje kulturní vzdělávání...;-)).

Osvěžit jsme se byli v pizzerii na náměstí, kde měli ceny skoro šílenější než v Praze, ale aspoň ta holčina, která nás obsluhovala, byla docela milá. Po pauze jsme chvilku... no... postávali na náměstí: (voda byla docela studená a Padmé v ní chtěla utopit Shakea, nejspíš i s foťákem:-))

A po pauze jsme se vrhli na naši první mystery-cache. Kluci (Jarmom, Johny a Šnorchl) dokonce zaběhli na iformace, aby zjistili nějaké nezbytně nutné údaje na internetu:-)). Nevěřila jsem úplně, že to vyjde, ale když jsme spočítali všechna písmenka a všech osm nohou jelena, našli jsme souřadnice a po chvilce hledání i kešku. Fajn. Moc fajn:-). To už holky seděly na lavičkách, tak jsme je tam nechali ještě o chvilku déle a našli poslední cache, podle mě nejhezčí, na krásné vyhlídce. Tam jsme pořídili druhou společnou fotku, tedy druhou a třetí (Šnorchl se vystřídal s Shakem u foťáku:-)):

Byla to poslední keška, kterou jsme našli, ačkoliv jsme měli zálusk ještě na jednu (nejvíc se při jejím hledání snažil Shake). Bohužel jsme ji nenašli, ani přes radu jedné mudlovské domorodkyně. Pak už jsme se rozhodli ukončit hledání a vrátit se k autům, tedy k hospůdce, odkud jsme vycházeli. Klobásy tam mají opravdu vynikající (už jsem to mohla taky posoudit)!
Pak už nás čekal jen návrat do Prahy.

Za nafocení, prohlédnutí, upravení, zmenšení a zapůjčení fotek moc díky Shakeovi:-).

Musím říct, že doufám, že zase někdy někam pojedeme. Byl to fajn výlet. Že?