MHD (část první)

Nocoto... vy takhle nastydnete, slečno, to já vámpovídám, já nejsem odsud, jako ztýhlezemě, to víte, jak to je tajdle, mám už čtyřiadevadesátroků... a to už je nějakej věk, slečno, taky jsem za ten život už něco zažil a ta moje žena, ta v životě nevzala tašku do ruky, v životě, to já ji hejčkal, celejživot, to víte, to ona je mladší, o čtrnáct let a tomyuž jsme svoji šedesátroků, kdyžjíbylo dvacetjsemsijínamluvil a to až vy budete mít nějakýho, takysivás musí hejčkat, slečno, to by takhle nešlo, to jdetejakodoškoly, rukulíbám, milostpaní, ne, ze školy, to tak je, dneska ty mladý, jak to chodí s těma odhalenejma zádama - to židi vymysleli, víte, aby ušetřili za materiál - jakjeto kratší, taknatom ušetřej, víte a to je hrozný, tohleto, čtyřiadevadesátroků mám a tojsemnezažil, tohleto, to jako o sebe musíte dbát, tak vystupujete... rukulíbámrukulíbám, mějte krásný den.