Kapitola 4 - Romantika v koupelně?!

Když další ráno chtěla Kate vejít do Velké síně na snídani, málem se srazila s vybíhajícím prvákem. Zastavil tak prudce, že málem přepadl na záda, ale chytila ho za rameno a pomohla mu získat ztracenou rovnováhu.

Nic ji nemohlo překvapit víc, než to, jak se tváři. Byl rudý v obličeji, ve tváři fanatický výraz, jaký Kate vždycky viděla na dvojčatech Jilliových, když se doslechly nějaký nový pikantní drb do časopisu, který tajně za zády učitelů vydávaly.

Kate pozvedla obočí.

„Už jsi to slyšela?“ zeptal se chlapec a upřel na Kate zrak. „Snape byl nahej v koupelně s Kate Littletonovou!“

Dívka se pokusila nedat na sobě znát překvapení. Pak jí naplno došel význam toho, co prvák řekl a nejradši by utekla někam, kde ji už nikdy nikdo neuvidí.

„Cože?“ zeptala se opatrně.

„No jo!“ vykřikl a zasmál se. „Snape a ta sedmačka spolu byli nahatý v koupelně!“

„Co to meleš?“ vyjela na něj trochu zostra. „Jak Snape a... kdo to povídal?“

„No... ta... ten... vlastně... nevím, tak se o tom mluví!“ z jeho tváře ještě nevymizel fanatický lesk. Kate znechuceně zakroutila hlavou.

„A ty zřejmě nemáš nic jinýho na práci, než to rychle běžet povědět svým kamarádům, co?“

„Hele, co ti vadí?“ zamračil se.

Zorničky se jí zúžily vztekem. „To, že na tom není vůbec nic pravdy!“ vykřikla trochu nekontrolovaně. „Za prvé... není to sedmačka, ale páťačka a...“ V tu chvíli vyšla ze Síně skupinka starších studentů.

„Kate!“ vykřikla Ginger Trellyová z šestého ročníku z Havraspáru. „Tak tys ulovila Snapea! Kdo by to byl řekl...“ Všichni se rozesmáli. Kate se ušklíbla.

„No jasně, celý život mi o nic jinýho nejde!“

Prvák se chvíli koukal zmateně, ale pak mu došlo, s kým celou dobu mluvil a zatvářil se maličko vyděšeně.

„Ty seš Kate?“ zeptal se po chvíli. Skupinka se zase rozesmála.

„A kdo by to asi měl být? Profesorka Prýtová?“ prohlásila Ginger a pak dodala: „Ta by přece se Snapem koupelnu nesdílela!“

„Nech si to,“ ohradila se Kate už skoro s vážnou tváří.

„Tak, povídej, jak to bylo?“ zasmála Gingerina kamarádka Lucy.

Kate se chytila za hlavu. „Vůbec nijak!“ vzdychla unaveně. A chtě nechtě byla nucena vyprávět to, co se včera stalo. Rozhodla se pro tu lepší variantu, neříct, co předcházelo noc předtím. Protivu bude muset zabít. Jiná možnost nebyla.


Když se konečně vymanila z dosahu hloučku studentů a vešla do Síně, zalitovala, že se radši neobrátila a nezalezla do postele pod peřinu. U mrzimorského stolu uviděla Katleen, jejího přítele Roberta a jeho kamaráda Christophera z Nebelvíru, jak jsou v živé debatě s Rose. Byla by dala ruku za to, že ví, o čem mluví... a co hůř, u učitelského stolu seděl Snape, oblečený Snape, a tvářil se ještě víc znechuceně než jindy. Kate přišla ke stolu a změřila si spolužáky pohledem.

„Koukám, že se nudíte,“ poznamenala a oni k ní obrátili zrak. Posadila se vedle Rose a nasypala si do misky něco, co se až podezřele podobalo ptačímu zobu.

„Zrovna jsme si tady povídali,“ prohlásila Kat a spiklenecky na ni mrkla. „O tvých nových nočních zálibách...“

„Bezva,“ prohlásila Kate s plnou pusou. „Až na to, že to není moje záliba, ale Protivova záliba. Brát lidem šaty. A nechápu jednu věc – vždycky, když Protiva něco někomu provede, překroutí to do nedohledných výšin. Všichni to vědí. A přesto mu najednou věří historku o mě a Snapeovi v...“

„Hmmm,“ zamyslel se naoko Robert. „Úplně to vidím, to musela být taková romantika!“ Sepnul ruce k hrudi a zakolébal se na židli. Kate ho zpražila pohledem, ale okamžitě zkrotla, když za jeho zády zahlédla Snapeovu tvář dychtivou ihned někoho zavraždit. Podívala se na svůj hrnek a předstírala pro něj nesmírné zaujetí.

„Naprosto nepochybuji o tom, že si nebetyčně užíváte váš ranní čajový dýchánek. Ale Velká síň není žádná debatní místnost, takže okamžitě běžte ke kolejním stolům, nebo vás odsud vyhodím všechny!“

Zpražil skupinu pohledem a odešel. Robert s Christopherem se za ním dívali a na tváři jim hrál pobavený úšklebek.

„V noci takhle nemluvil, viď, Kate?“ provokoval Robert a ona ho opět probodla hodně ostrým a vyčítavým pohledem.

„Tak už ji nechte,“ prohlásil Christopher pobaveně. „Ostatní jí to určitě budou ještě dlouho připomínat. Mimochodem, tak mě napadlo, kde by Protiva mohl trávit příští prázdniny...“ Když k němu všichni zvedli zrak, vstal z lavice a usmál se. „Myslel jsem... co přivázaný k vrbě Mlátičce?“

Obešel stůl a měl se k odchodu. Zastavil se těsně u Kate. Ta si hleděla svého jídla a nevšímala si, co se děje kolem.

„Takže se uvidíme... na obraně?“ zeptal se a ona bezmyšlenkovitě kývla. A Christopher se najednou z ničeho nic sehnul a dal jí pusu na tvář. Dřív, než stačila zareagovat, byl tentam.


Kate chvíli šokovaně sledovala svůj hrnek, než jí plně došlo, co se právě stalo. Pak vrhla za odcházejícím Christopherem udivený pohled. Kat a Robert ji celou dobu pozorovali s tázavým výrazem ve tváři a Kate k nim obrátila zrak a několikrát zamrkala.

„Co to mělo...“ zeptala se jich, ale Katleen ji přerušila: „Na to jsem se chtěla zeptat já!“

Dívka znovu zamrkala, znovu obrátila zrak k teď už prázdným dveřím z Velké síně a pak probodla ostrým pohledem Roberta.

„Ty – ty o tom něco víš?“

Chlapec se tajuplně usmál a šibalsky zamrkal. „Ale je to hezkej kluk, ten Christopher, ne? Existuje nějaká šance, že bys...?“

„Cože?“ Kate vytřeštila oči. „Proč? Jak? Co to má...“ uvědomila si nevhodnost svých slov příliš pozdě. Robertovi z tváře zmizel úsměv. „Ne, tak jsem to nemyslela...“ řekla okamžitě. „Já jen... že jsem nic...“ Zmlkla a podívala se na Kat. Měla ve tváři zamyšlený neproniknutelný výraz a Kate věděla, na co myslí. Potřebovala by si s ní o tom promluvit o samotě. Zmateně spočinula pohledem zase na Robertovi. Ten po chvilce pokrčil rameny a šťouchnul do své přítelkyně, když se podíval směrem ke dveřím do síně. Přicházel Snape. Oba dva se jako na povel zvedli a nechali Kate samotnou.


Změřila si je pohledem, když odcházeli a na chvíli jí zrak spočinul na Snapeovi. Obrátila pohled ke svému hrnku a udiveně se ušklíbla. Christopher? Za boha si nemohla vzpomenout na jedinou věc, kromě jména, kterou by o něm věděla. Byl to kamarád Roberta. Byl docela hodnej a milej, ale... že by si ho někdy spojovala se svou vlastní osobou?

Po očku se podívala opět k učitelskému stolu. Ona si totiž nikdy nepřipouštěla normální, „pozemské“ vztahy. Nic jí dlouho nevydrželo. Neměla představu o tom, jací jsou kluci ze školy, neměla pocit, že by mohla s někým něco mít. Unaveně si položila hlavu do dlaní. To byl asi její hlavní problém? Nedokáže se dívat kolem sebe?


Katleen se to odpoledne houpala na židli jedné prázdné učebny a zamyšleně hleděla do stolu.

„Neříkej mi, že se o tom Rob vůbec nezmínil...“ prohlásila Kate už asi po desáté.

„Nezmínil a to ti říkám naposledy!“ Kat k ní zvedla zrak. „Ty děláš, jak kdyby to byl celorepublikový skandál, Kate! Prostě se líbíš nějakýmu klukovi, no, to není zas tak hrozné!“

„Ale proč... proč...“

„Se tě nezeptal?“ ušklíbla se Kat. „Vždyť se dohromady tak moc nestalo. Dal ti jenom pusu na tvář. V tomhle se chováš fakt zabedněně.“

Kate svraštila obočí. „Jenomže já na tohle nejsem připravená, Kat!“ řekla po chvíli a její kamarádka ji sjela vyčítavým pohledem.

„Kvůli Snapeovi...“ řekla a zakroutila pomalu hlavou.

„Ale houbelec!“ vyhrkla Kate až příliš rychle. „Snape s tím přece nemá nic společného...“

„Aha?“ zvedla obočí Kat. „Takže je ti úplně jedno, když tě potká, jak se s někým vedeš za ruku... jako to bylo před rokem u Sama?“

„Sam je blbec...“ prohlásila Kate nesmlouvavě, ale Kat se pobaveně ušklíbla. „Neodváděj pozornost. Moc dobře obě víme, jak to bylo. A víš co? Už mě tohle unavuje. Vážně tě neláká aspoň to s ním zkusit?“

„S Christopherem?“

„Ne, asi s Kratiknotem... jasně, že s Christopherem!“

Kate vzdychla.

Katleen taky vzdychla. „Víš, Kate... já si... myslím, že vím, co... tě na něm láká...“ řekla potichu. „A taky proč ti to není jedno. Všechno to... ta jeho arogance, nepřístupnost, sebestřednost... prostě to vybízí k tomu myslet si, že je to silnej člověk. Že si poradí s životem a ve všech situacích bude silnější než ty. A že ta jeho povaha je něco, na co se budeš vždycky moct spolehnout. Víš, jako... všichni se měníme, jenom Snape bude prostě pořád stejnej a to je jistý tak, jako že ráno vyjde slunce. Bohužel!“ dodala a ušklíbla se. „Ale pravda je taková, že je naprosto přirozený vybírat si silný protipóly... Jenže...“

„Jenže bych se měla probudit, to mi chceš říct?“ podívala se na kamarádku Kate a zamračila se.

„Překvapuje mě, že jsi se nezmohla ani na to mi odporovat,“ pousmála se Kat.

Kate znovu vzdychla. „Pomohlo by to?“

„Ne.“

Chvilku bylo ticho.

„Je fajn. Christopher,“ řekla pak Kate. „Jenom jsem to prostě nečekala. Budu si muset zvyknout na to, že existuje i jinej život, než...“

„Mezi kotlíky?“

Usmála se. „No, tak nějak...“

„Takže si dáte rande?“


„Rande?“ Kate se zatvářila naoko naprosto znechuceně. „To by to mělo dojít až TAK daleko?“